Sopky neboli vulkány, jsou jedním z nejviditelnějších projevů energetických procesů uvnitř planety Země. Sopky můžeme rozdělit podle mnoha hledisek. Obecně je dělíme na činné a nečinné, dále na monogenní a polygenní. Monogenní vznikly jednou jedinou činností. Zato polygenní byly tvořeny několika činnými obdobími, které se střídaly s obdobími nečinnosti. Sopka mívá často tvar „hory“ a v době činnosti z ní vytéká rozžhavené magma, které se svojí teplotou pohybuje mezi 590 °C  a 1500 °C. Výbuch sopky bývá také doprovázen silnými otřesy.  Vědci zkoumají například sopky na Islandu, právě za účelem pochopit, jak příroda po tisíce let utvářela podobu planety Země. Mezi nejznámější evropské, ale i celosvětové sopky patří Etna na Sicílii a Vesuv na Apeninském poloostrově.

Výbuch sopky

Stáhněte si plakát ve formátu PDF se všemi významnými sopečnými erupcemi od roku 4360 před kristem do roku 2013

plakat-sopek

 

Odkaz ke stažení plakátu: menší verze (1MB), verze s vysokým rozlišením (134 MB)

Zdroj: National Geophysical Data Center

Výbuch sopky

Výbuch sopky může být v zalidněných oblastech příčinou opravdové katastrofy. Přitom sopka nikdy nevybuchne jen tak bez varování, před výbuchem vysílá vybuchující sopka signály o blížící se činnosti. Jak tedy poznat, že se blíží erupce? Varovat vás může neobvyklé chvění, chování zvířat v ohrožené oblasti (prchají, ulétají, jsou nervózní), unikající kouř ze sopky, zvýšená teplota a slanost vody (pokud se v blízkosti nachází například moře či oceán) a podivné zvuky (jako dunění a hřmot pod zemí). Mezi nejrozšířenější známé druhy výbuchů sopek patří havajská, vulkánská, strombolská a pliniovská erupce.

Sopky na islandu

Island je celý vytvořen vulkanickou činností. Ještě nedávno (v roce 2010) o sobě dal Island opět vědět světu. Výbuch místní sopky, která se jmenuje Eyjafjallajökull, omezil leteckou dopravu nad Islandem. Na vině tomu byl erupcí vyvolaný sopečný prach, který snížil viditelnost ve velké vzdálenosti.  Sopky na Islandu vybuchují poměrně často, ale málokdy mají katastrofální dopad. K velké erupci některé z islandských sopek dochází v průměru jednou za pět let. „Horkých“ oblastí je na Islandu dvacet pět a tvoří celou třetinu ostrova. Island se může pochlubit také velkým množstvím gejzírů.